Konferenci Soukromé právo 2018 tentokrát hostila Ostrava
Dne 24. října 2018 uspořádala Česká advokátní komora, redakce Bulletinu advokacie, a vydavatelství EPRAVO.CZ pro advokáty a širší právnickou veřejnost odbornou konferenci Soukromé právo. Konference se konala v ostravském hotelu Imperial.
Již sedmý ročník konference krátce po deváté svým úvodním slovem zahájila a přítomné přivítala advokátka a členka představenstva ČAK JUDr. Lenka Vidovičová, LL.M., která se ujala moderování celého konferenčního dne.
Dopolední blok se zaměřil na dvě aktuální téma, a to na rekodifikaci civilního procesu a dále na aktuální stavovské otázky.
První dvě přednášky byly věnovány věcnému záměru civilního řádu soudního.
Jako první si připravil příspěvek „Řízení před soudem I. stupně ve věcném záměru CŘS“ předseda pracovní skupiny pro rekodifikaci civilního práva procesního doc. JUDr. Petr Lavický, Ph.D., který současně působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Ještě než přistoupil k svému vlastnímu tématu, krátce představil věcný záměr civilního řádu soudního, pracovní skupinu, kterou vede, jakož i historii celé rekodifikace civilního procesu. Jeho příspěvek se zabýval vybranými otázkami civilního sporného řízení v prvním stupni. Doc. Lavický se zaměřil na otázky předmětu a systematiky civilního řádu soudního, který počítá jen se sporným řízením, bez náhrady se počítá s vypuštěním části páté o. s. ř., jakož i se samostatnou jurisdikční normou. V rámci diskuse také pohovořil o zavedení advokátního procesu, jehož smyslem je mj. urychlení řízení v rámci procesní ekonomie.
Další vystupující dopoledního bloku, členka rekodifikační skupiny JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M., která vyučuje civilní proces na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a pracuje jako asistentka soudce Nejvyššího soudu, přednesla téma „Koncepce opravných prostředků v návrhu věcného záměru civilního řádu soudního“. Jak uvedla, věcný záměr civilního řádu soudního přichází s novým systémem a koncepcí opravných prostředků. Za opravné prostředky se považují jenom takové návrhy na změnu nebo zrušení rozhodnutí, s nimiž jsou spojeny devolutivní a zpravidla též suspenzivní účinky. Z toho důvodu věcný záměr civilního řádu soudního za řádné opravné prostředky považuje odvolání, dovolání a stížnost. Žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost na rozdíl od současné právní úpravy považuje za jiné prostředky nápravy. V rámci příspěvku pak doktorka Dobrovolná přehledově přiblížila navrhovanou podobu opravných prostředků.
Otázky kolem připravovaného zákona o hromadných žalobách přednesli postupně dvě kolegyně z olomoucké právnické fakulty, členky komise pro hromadné žaloby na Ministerstvu spravedlnosti ČR.
JUDr. Jana Petrov Křiváčková, Ph.D., příspěvek nazvaný jednoduše „Kolektivní ochrana práv: úvod do problematiky a aktuální stav“ zaměřila na obecný úvod do problematiky kolektivní ochrany práv. Dále pak své myšlenky směřovala na vývoj právní úpravy kolektivní ochrany práv na poli EU (včetně rozboru Doporučení Komise 2013/396/EU ze dne 11. června 2013 o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v členských státech v souvislosti s porušením práv přiznaných právem Unie) a aktuální stav v České republice. Věcný záměr zákona o hromadných žalobách, který je považován za lex specialis, je založený na koncepci skupinové žaloby, vycházející ze zásad jako posílení role soudu, povinné oprávní zastoupení, registr hromadných žalob nebo předcházení zneužití institutu /soudní poplatek, certifikační fáze…..).
S přednáškou nazvanou „Kolektivní ochrana práv: základní charakteristika navrhované úpravy“ ji doplnila odborná asistentka na katedře soukromého práva a civilního procesu PF UP v Olomouci a členka komise pro hromadné žaloby na Ministerstvu spravedlnosti ČR JUDr. Klára Hamuľáková, Ph.D., která se zaměřila na specifické procesní otázky spojené s právní úpravou kolektivní soudní ochrany, a to zejm. na podkladě návrhu věcného záměru zákona o hromadných žalobách. Cílem bylo upozornit na konkrétní procesní zvláštnosti navrhované úpravy, vysvětlit některé problematické otázky s tím spojené a rozebrat možná legislativní řešení.
Další částí dopoledního bloku přednášek byly aktuální stavovské otázky v podání dvou členů představenstva české advokátní komory.
Svou přednáškou nazvanou „Snahy o postih soukromoprávních ujednání prostředky veřejného práva“ tuto dopolední část konferenčního dne otevřela JUDr. Monika Novotná, která je členkou představenstva České advokátní komory a od roku 1993 spolupracuje s mezinárodní poradenskou kanceláří Rödl & Partner, v jejíž pražské pobočce vede oddělení daňově právního poradenství. Její příspěvek byl věnován sílícím snahám státu omezit volnost soukromoprávního jednání subjektů práva, případně těmto jednáním odejmout právní účinky pro některé oblasti veřejného práva, typicky pro oblast daňovou. Taková ingerence státu je nevhodnou kombinací paternalistického přístupu na straně jedné a nerespektováním smluvní volnosti v soukromém právu na straně druhé. V svém vymezeném čase doktorka Novotná upozornila na nejkřiklavější případy takové ingerence z poslední doby: neúčinnost právního jednání pro správce daně, záměr zavést novou skutkovou podstatu trestného činu „maření spravedlnosti“ nebo agresivní daňové plánování.
Jako druhý přednášející tohoto bloku vystoupil rovněž člen představenstva ČAK, advokát JUDr. Michal Žižlavský,a to také s vysoce aktuální problematikou. Jeho příspěvekse zaměřil na problematiku „Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení advokátem budí kontroverze. Proč není advokát jako notář, exekutor nebo akreditovaná osoba?“ Jak uvedl, kárné orgány České advokátní komory aktuálně řeší údajné delikty více advokátů, které mají podobný skutkový základ. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že tito advokáti porušili nově zavedenou cenovou regulaci a účtovali odměnu v rozporu s ní. Problémem se zabývala odborná sekce pro insolvenční právo. Doktor Žižlavský auditorium seznámil se závěry, ke kterým sekce dospěla. Odborné stanovisko sekce vychází z role advokáta v právním systému a objasňuje, proč platí, že když dva dělají totéž, není to totéž.
Poslední odborný blok pak patřil civilnímu právu hmotnému.
Příspěvek o vnuceném obohacení v podání předního českého civilisty doc. JUDr. Filipa Melzera, Ph.D., LL.M.,se věnoval problému tomuto institutu z mnoha úhlů pohledu. Jak docent Melzer poznamenal, jde o případy, kdy dojde k obohacení jiného, aniž by ten na tom relevantně participoval. Může tak sice dojít k objektivním zvýšení hodnoty jeho majetku, avšak současně je třeba brát zřetel na to, že toto obohacení vůbec nemusí korespondovat s vlastními zájmy obohaceného. Ve výsledku by tak byl vlastně povinen platit za něco, co sám vůbec nepotřebuje nebo nechce. Na tento problém reaguje občanský zákoník v § 3001 odst. 2. Ve svém vystoupení se docent Melzer zaměřil zejména na výklad toho, co znamená nabytí obohacení v dobré víře nebo bez svého svolení, a souvislostí se zákonným řešením obdobných problémů na jiných místech civilního kodexu.
Jako další vystoupila doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D., z brněnské právnické fakulty s příspěvkem nazvaným „(Ne)veřejnost evidencí svěřenských fondů a údajů o skutečných majitelích“. Upozornila v něm na to, že k 1. 1. 2018 nabyly účinnosti dvě (na sobě nezávislé) novely zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů. Jejich důsledkem je mimo jiné také řízení dvou nových evidencí: Evidence údajů o skutečných majitelích a Evidence svěřenských fondů. I když jsou obě vedeny místně příslušnými rejstříkovými soudy, mají odlišný důvod svého vzniku, smysl existence, související přechodná ustanovení i konsekvence. Obě navíc vyvolávají řadu aplikačních nejasností, se kterými se bude muset právní praxi v dohledné době vypořádat. Toto téma zpracovala docentka Ronovská již ve svém příspěvku – Evidence skutečných majitelů „v mlze“, který jsme publikovali v BA4/2018 na str. 30.
Ostravskou konferenci pak svým vystoupením zakončil JUDr. Vlastimil Pihera, Ph.D., který působí jako vědecký pracovník Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a jako counsel v advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík. Jeho příspěvek „Autonomie vůle a právnické osoby (v kontextu recentní judikatury NS)“ reagoval především na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 387/2016. Jeho cílem bylo stručně načrtnout dosavadní vývoj úvah o míře kogentnosti úpravy právnických osob v českém právu, vystavit je kritice a navrhnout alternativní řešení.
Letošní ročník konference vyvrcholí 29. 11. 2018 její pražskou částí, která se bude konat v Kongresovém centru Praha.
Organizátoři děkují partnerům, Česká advokátní komora zejména společnosti WI-ASS ČR a C. H. Beck za podporu a pomoc.
JUDr. Hana Rýdlová
Foto Petr Sznapka